Pokrok

Rok 1986 definitivně ukončil historii osady POKROK, která se připojila k desítkám obcí severočeského revíru ustupujícím těžební činnosti. Uhlí bylo při jejím zrodu a poznamenalo celou stopatnáctiletou historii této hornické osady. První hlubinný Důl Pokrok založil podnikatel Janssen již v roce 1871, v místech bývalého starého Pokroku.Tato šachta se zapsala do historie revíru vybudováním první důlní lanovky s parním pohonem, která byla uvedena do provozu v roce 1876. V roce 1879 byl i Pokrok, stejně jako okolní šachty, poprvé zatopen v souvislosti s průvalem termálních vod na nedalekém Dole Dőllinger.O rok později byla do provozu uvedena sousední šachta Pokrok II., jejíž budovy s charakteristickou oválnou střechou, zbaveny těžních věží, připomínaly dlouhá léta charakter původu této osady.K opětnému zatopení dolu došlo v roce 1887, kdy byli havíři bez práce po celou zimu, avšak mnohem vážnější neštěstí jej postihlo dne 24. ledna 1893, kdy na Dole Pokrok II. zahynulo při výbuchu třaskavých plynů 18 havířů.Při tomto neštěstí „přežil doslova svou smrt“ havíř Alois Šefl, později účastník dělnického hnutí a známý hornický spisovatel. Rozlehlý areál někdejšího dolu připomínaly zbytky důlních bran i stará větrná jáma, stejně jako násep železniční trati, která kdysi spojovala Pokrok s liptickým nádražím na Unionu a tím i s duchcovsko – podmokelskou dráhou.První havíři však v areálu šachty nebydleli.Pro ně správa dolu vystavěla tři bloky hornické kolonie v Hrdlovce blízko pozdějšího kina.Důl Pokrok I., který dosáhl hloubky 71. metrů, byl zastaven už v roce1903. V roce 1917 ukončil těžbu i Důl Pokrok II.v hloubce 158 metrů a zbývající provoz byl připojen k Dolu Alexandr v Hrdlovce. Jak bylo na severu zvykem, starých důlních budov bylo po likvidaci provozního a strojového zařízení využito k ubytování havířů, kteří stále trpěli bytovou tísní.Zprvu se toto bydlení soustřeďovalo kolem původních šachetních budov, ale později ve dvacátých a třicátých letech se takto vzniklá osada značně rozšířila díky výstavbě nových rodinných domků, které si zde havíři stavěli. V době největšího rozkvětu měla osada Pokrok 84 domů a ještě před likvidací Hrdlovky zde žilo 475 obyvatel.

Ze zdejších účastníků protifašistickéhop odboje byl roku 1844 horník Karel Broný umučen ve Flőssenburgu. Hrdlovští v těsné blízkosti Pokroku vybudovali své koupaliště, roku 1953 zásluhou havířů kompletně rekonstruované. V obci bývaly dva hostince, obchod smíšeným zbožím i řeznictví a významné období osada prožívala v souvislosti se zahájením těžby povrchového dolu Pokrok v dubnu 1955, jehož historie je spojena s příkladnou pracovní iniciativou řady kolektivů. Od zahájení těžby do konce srpna 1981, kdy byla jeho činnost, ukončena vytěžili tamní havíři 29,3 miliónu tun uhlí a skryli 103 miliónů kubických metrů nadložních zemin. Šedesátá léta navršila nedaleko Pokroku první převýšenou výsypku. Do kroniky obce patří i vzrušené okamžiky ve dnech 16.-17. 2. 1970,kdy došlo k havárijnímu poklesu bývalé těžní budovy Dolu Pokrok II a evakuaci bytů. Brzy poté prožívali i obyvatelé Pokroku likvidaci Hrdlovky, jejíž osadou byli do ledna 1975. V červnu téhož roku byla osada Pokrok připojena k Duchcovu. A sotva uplynulo dalších několik let, vznášel se „damoklův meč“i nad Pokrokem. První domy byly vykoupeny a likvidovány již v roce 1982, poslední obyvatel se odstěhoval v řijnu 1986. Nabízeli jím bydlení na různých místech okresu, ale na veřejné schůzi svorně rozhodli, že půjdou do Duchcova. A zatímco pro ně na sídlišti Osecká vyrůstaly tři nové panelové domy se 150 bytovými jednotkami, společně se rozloučili na zahradní slavnosti uspořádané 22. června 1985. Pak již měli jiné starosti…

Ještě je třeba připomenout, že i poměrně malá osada žila čilým společenským životem. Členové organizací NF a obyvatelé si tu vybudovali hřiště, klub mládeže, vylepšili komunikace i veřejné osvětlení. V roce 1972 ustavili občanský výbor, jehož předsedou zvolili Bohumila Polívku, který si tuto funkci přenesl i do nového bydliště. Téměř 20 let života v Duchcově však není dostatečně dlouhá doba na to, aby každému, kdo byl občanem této osady, nevyvstala občas vzpomínka na místa a životní příběhy, které zde prožil.

Osada Pokrok, ulice Svobody s převážně soukromými rodinnými domy