Historie Hrdlovky

Místo obce Hrdlovka se nacházelo v podhůří Krušných hor asi 2 km jižně od Oseka. Zřejmě lesy plné zvěře, a také čis­té horské potoky, poskytovaly dostatek dů­vodů pro intenzivní pravěké osídlení. Při skrývkových pracích byly archeology od­kryty a zachráněny mnohé cenné nálezy Zejména velké sí­delní rodinné domy z mladší doby ka­menné zde zane­chali první pravěcí zemědělci. Byl zde objeven zatím nej­delší dům (délka 40 m). Také další ná­sledující kultury doby bronzové a železné zanechaly své stopy v podobě zbytků hospodářských a obytných stavení a kostrových hrobů. První písemná zmínka o Hrdlovce je zachycena na latin­ské listině krále Pře­mysla Otakara I. z roku 1203. Celá historie Hrdlovky je spjata s historií blízké obce Nová Ves, která je zmiňována roku 1341. Německy byly obce nazývány Herrlich a Neudorf. Již nejstarší zprávy poukazují na vztah k blízkému oseckému klášteru, kterému patřily až do roku 1848. Hrdlovka a Nová Ves byly zemědělské osady, žijící poklidným životem, vyjma váleč­ných údobí. V roce 1603 hospodařilo v Hrdlovce 20 hospodářů a v Nové Vsi 25. V roce 1680 byla obec a okolí postiženo mo­rovou epidemií. V roce 1833 měla Hrdlovka 202 obyvatele, 37 domů a hospodu. Obyva­telstvo bylo v té době výlučně německé ná­rodnosti. První Čech se přistěhoval okolo roku 1850 a byl to zemědělský dělník František Slach. Situace poklidných zemědělských osad se počala postupně a nezadržitelně měnit se zakládáním hlubiných hnědouhelných dolů v blízkém okolí. V roce 1870 byl založen důl Nelson, 1871 Pokrok a 1891 Alexander. V souvislosti s rozvojem hornictví se Nová Ves 'třikrát zvětšila a obce se spojily v jednu. V roce 1885 tam stály 84 domy a žilo 856 obyvatel. Dne 20. února 1899 se výnosem c. k. místodr­žitelství odloučily od poddanského vztahu k oseckému klášteru a získaly název Nová Ves - Hrdlovka. V roce 1919 ve vsi žilo 937 Něm­ců a 2 866 Čechů a z obce se stalo malé prů­myslové městečko. V roce 1920 byl otevřen Dělnický dům a roku 1926 byla dokončena vý­stavba hornické kolonie. Vzhledem k české většině vzniklo mnoho různých spolků a organizací jako: spořitelní, cyklistický, diva­delní, hasiči, Sokol, legionářský, Kuřácký klub, tělovýchovné spolky a podobně. Také fungo­valy různé politické strany a organizace. Mimo hornictví bylo v obci několik velkých statků, které pokrývaly potřebu zemědělských pro­duktů pro mnoho rodin horníků. Zjednoduše­ný název obce na Hrdlovka byl přijat v roce 1927. V roce 1930 již měla Hrdlovka 5 357 obyvatel a z toho byli 3 562 Češi. Čer­ným dnem mnohých rodin havířů se stal 3. le­den 1934, kdy došlo k výbuchu uhelného pra­chu na dole Nelson III a o život přišli 142 havíři. Po Mnichovské dohodě v roce 1938 a následném záboru pohraničních území odešli čeští obyvatelé do vnitrozemí, celkem se odstěhovali 1 233 obyvatelé. Rozhořela se válka. Na jejím konci docházelo také k leteckému bombardování blízkých dolů. Po konci války byla snaha opět co nejdříve roztočit kola na těžních věžích. Právě hornictví pomohlo obci obnovit život, ale také jí ho pomalu a nezadržitelně ukrajovalo. Od roku 1955 se rozrůstal mezi Osekem a Duchcovem povrchový lom Pokrok. V letech 1957 až 1958 bylo rozhodnuto o založení "Osecké výsypky" pro tento lom. Uhelné zásoby nejkvalitnějšího uhlí v pánvi na dole Alexander (v té době Důl president Gottwald) se pomalu dotěžo­valy. Zbýval pilíř uhelné sloje pod obcí, a to byly příčiny následného rozhodnutí o likvidaci obce v roce 1969 Krajským národním výborem v Ústí n. L. Od roku 1963 byly prováděny první demolice, následně v letech 1970 a 1973 až 1975. Celkem bylo demolová­no dvě stě jedenatřlcet obytných objek­tů. Obyvatelé byli přestěhováni do no­vého panelového sídliště v Oseku.

Lit: Inventář Hrdlovka – Okresní archiv Teplice 1977